Únor 2009

v Pátek párty jen tak takže...

23. února 2009 v 17:57 My diar
v Pátek tu bude párty blogu prostě jen tak na zábavu tak přijďte SBčka ale můžete i vy co nejste Sbčka tak papa

Když Vám nikdo nedá šanci

19. února 2009 v 20:44 My diar
Nikdo mě nepostrádá. Nikdo mě neobdivuje. Na ulici se za mnou nikdo neotočí. Nikdo si ke mně na obědě nesedne. Nikdo mě neválí ve sněhu, nelochtá ani nepošťuchuje. Nikdo se mě nenamáhá poznat. Že prý jsem nespolečenská. Ale nikdo se neptá, proč to tak je. Už nemám chuť se snažit. Jak můžu lidem dokázat, že umím být i přátelská, obětavá a sebevědomá, když mi nikdo nedá šanci? Umím milovat, obejmout a pohladit. Kdyby jen všichni nebyli tak netrpěliví. Nenávidím lidi. Nenávidím sebe. Žužu. Zametla se mnou tak, jako nikdy nikdo. Chtěla bych být alespoň na den hezká a štíhlá. Taková, jaká jsem vždycky chtěla být. Taková, jakou by mě brala. Chtěla bych prožít alespoň jeden den po jejím boku. Chtěla bych jen poznat, jaké to je, když se za Vámi někdo obdivně otočí. Když si můžete vybírat. Když máte co nabídnout. Chci jen svou vysněnou pohádku. Vyčítá, ale nezajímá se. Odsuzuje, ale nesnaží se pochopit. Kdybych byla šťastná, nemusela bych mít Arshebeth. Nejsem. Nikdy nebudu. Nemám právo být. Nesmím.

Jak nasoukat den do 24 hodin

19. února 2009 v 20:42 My diar
Stres. Spousta stresu. Čtvrtletní práce přesunuta na čtvrtek. Dalo se to čekat. Studená večeře. Nechápu tu změnu. Zbláznila se. Sblížily jsme se. Dalo se to čekat? Já to nečekala. Chci jen dobré známé. Nemám ráda nulté hodiny. Stue mě pokousal. Chtěla bych ho slyšet. Alespoň na chvíli. Jen tak poslouchat, zhasnout celý svět.

barevné kombinace

19. února 2009 v 20:40
BetQaUntitledIn PinKtahle růžová konbinace je ůžasná
GoldenBetQaIn thE wiNter

mixíík topíků botiček k abelek atd. vždyť to znáte ne?

19. února 2009 v 20:37
krásné hned bych si koupila kdybich měla za co





a taky pěkný botičky k tomu aby nám to taky z něčim ladilo že?


UntitledUntitled

nějaký šaty

19. února 2009 v 20:23


mikiny

19. února 2009 v 20:22


nějaký topíky

19. února 2009 v 20:21



tohle je super .. ↓


↓↓↓ tohle je upaa nejlepší ze všech :D

tohle taky ujde :P



Bleskajda s Avril

17. února 2009 v 14:34
tákže co si myslí Avril??
1.jméno
2.co na diplom
3.a celá adresa blogu



Takhle se to nikdy nenaučíš

15. února 2009 v 12:01 My diar
Nejistota. Smutek. Mám? Nemám? Měla bych? Smím? Potřebuju přátele? Vždycky jsem si myslela, že mi bude stačit jen on. Ale možná vážně poznávám, že o některých věcech se člověk může bavit vážně jen s přáteli. Vždycky jsem si přála mít vztah jako měl Kurt a Courtney. Přítel a zároveň nejlepší kamarád. Asi to nejde. Holt moc sním. A pak lidem vyčítám, že nejsou takoví, jak jsem si je vysnila.

Hlavně na to nezapomeň

15. února 2009 v 12:00 My diar
Jen s nimi. Proti každému, kdo se mi jen pokusí ublížit. Nenechám se. Poi je skvělá věc. Mám z toho už tik. Dnes jsem v obchodě žonglovala se síťkami pomerančů. Proutěné křesílko. Mhm. Genetická opera po šestnácté. A rozhodně ne naposled. Dokonalost ten film.

Taková nostalgická nálada

15. února 2009 v 12:00 My diar
Chybí mi její vůně. Smích. Tulím se k mikině od ní. Jako bych z ní cítila ty naše společné večery. Všechno je pryč. Vzaly mi ji. Už nikdy nebude jen moje. Tolik příležitostí. Neumím mít přátele. Musím pryč od lidí, kterým jsem ublížila. Jen ji naposledy obejmout. A pak navždy odejít. Nezapomenu. Nikdy v životě na Tebe nezapomenu.

Dnes na programu

14. února 2009 v 19:32 My diar
Stav blaženosti pojímaný jako vysvobození z koloběhu života. Jak trefné. Pravdivé. Dojemné. Je mi o něco lépe. Po několika měsících jsem opět sáhla po kytaře. Nirvana, všude kolem mě. Uklidňuje mě to, uspává mě to a zároveň probouzí, nutí mě to myslet a zároveň odpočívat. Je to dokonalé. Příjemné. Úchvatné. Slovy nepopsatelné.

Kofeinové bláboly

14. února 2009 v 19:27 My diar
Dohání mě to k šílenství. Mám pocit, že mi z minuty na minutu hlava udělá *PUF*. Každou chvíli se to vážně musí stát. Ne a ne a ne. Jsem srab, nehodlám se postavit do cesty mé noční můře. Přesemtexuju se a nechám svou můru volně projít kolem. Možná ji i vyprovodím ze dveří. Děkujeme Vy nám taky. Mám tu litry Semtexu a nebojím se je použít. Nehodlám spát ty zrůdná blizno. Však ono Tě to přestane bavit. Blah.

Kdepak, to tenhle je poslední

14. února 2009 v 19:26 My diar
Tlustá čára. Nemůžu jí sem udělat, protože jsem perfekcionista a nelíbila by se mi tu. Budu v pohodě. Žádné deprese. Smažu jí. Smažu všechno. Přestanu se trápit kvůli hloupostem. Přestanu být takový slaboch. Hlavu vzhůru. Trochu sebevědomí. A hlavně se přestanu ponižovat. Bude to zatraceně těžké, ale on mi pomůže. Pomáhá mi dnes a denně. Aniž by si to uvědomoval. Už jsem si na to i připila (dědova slivovice nebyla zrovna dobrá volba). Polepším se ve všem. Nechci o něj přijít svou vlastní blbostí. Tak do toho holka *PUF*

Jak se postavit noční můře

14. února 2009 v 19:24 My diar
Pokud jste sem vstoupili s nadějí, že zde najdete návod, jak to provést, musím Vás (opět) zklamat. Sama nevím, jak na to. Není to on. Nikdy by něco takového neudělal, pokud bych si to nezasloužila. Takže Ty, jež mě nenecháš spát laskavě zmiz. Nebojím se Tě *PUF* Vyfuním Tě ty blizno. Má předchozí noční můra je pryč, dělám opravdové pokroky. Noži jsem se omluvila. Semtexů s mírou. RT dnes a denně. Už jen pár drobností a všechno bude jako dřív *SKRBLÍK*

Takové únorové předsevzetí

14. února 2009 v 19:23 My diar
Ležící a zkoumající obal od sušenky. Měla bych také. Zkoumat. Zajímat se. Toužit. Začnu. Prý singles. Pche. Ani náhodou. Vyříkáno. Jako Shelly. Slibuju. Zapřísahám se. Zdraví. Péče. Vaření. Vypadá to nesouvisle, ale já mám naprosto jasno. Úsměv. Hodná. *SKRBLÍK*

Zase otravné škatulkování

14. února 2009 v 15:25 My diar
Nemám ráda baby bats. Z každého "normálního" stylu musí okamžitě udělat nepochopitelnou pitomost. Živoucí příklad Promonty. Nechápu, na co si ta slečna vůbec hraje. Nenávidím společnost za to věčné škatulkování. Co jsi za styl? Hele, ale tohle není metal, to je punk. Vypadáš jako punkerka. Nenosí palestinu náhodou punkeři? Hele, ale proužky jsou přece EMO. Černá barva je EMO. Gothic musí nosit JEN černou barvu. Už jen čekám, až budou i těžké boty EMO. Unavuje mě, jak každý řeší, kdo vlastně jsem, jsme. Uvedu to na pravou míru. Já jsem já a nejsem nic z toho, co si Vy ostatní myslíte, že jsem.

Valentýn by měl být zrušen

14. února 2009 v 15:24 My diar
Valentýn je jen další příležitost pro hysterické manželky a přítelkyně, které nemají co na práci a tak jen vyhledávají chyby na svých partnerech. Beztak velká většina Valentýnů končí hádkou. Někdy mi je mužů líto. To je pořád jen "Nic mi nekupuj. Ty jsi mi nic nekoupil? Ty mě nemáš rád!" Načež se žena rozbrečí, udělá partnerovi scénu na téma "Neopětovaná láska" a pak.. Buďto muž z donucení koupí květinu, aby ženu umlčel (a stejně neumlčí) nebo odejde do hospody. Nebo oboje. Tyhle svátky jsou jen od toho, aby nás mohly deprimovat. Co je na tomhle dni vyjímečného? Copak si šťastný pár nemůže udělat hezký, romantický večer i jindy než jen 14.2? Zamyslete se nad tím.